středa 3. února 2016

Jsou skuteční?


"Víno už pít nebudu. Mám vyčištěné zuby. A víno na zubní pastu je jako nudlová polévka ke snídaňové kávě." 

Dobrý proti severáku / Každá sedmá vlna - Daniel Glattauer



Sedím. Jsou chvíle, kdy jsi nejsem jistá s použitím slov. Nejraději bych Vám to každému řekla osobně. Já jsem ve vybírání knih velmi přísná. Na druhou stranu, nejsem v žádné případě zaměřena jen na jeden žánr. Jsou dny, kdy si velmi ráda přečtu klasiku, o dva dny později sahám po moderním vtipu. Ráda mám ve své knihovně od všeho trošku. Ani nejsem takový ,, knižní egoista,, vše nejsou bestsellery z předních žebříčků. Kniha mě musí oslovit a pak je mi jedno, zda už na ni v knihkupectví usedá prach a nebo je vyprodaná a já si na ni musím měsíc počkat. Lovím, dokud ji nemám v poličce. 

Právě proto jsem v rozpacích když se mi někdo rozhodne knihu darovat. Troufám si to přiřadit ke koupi spodního prádla. O to víc jsem ale nadšena, když mě příběh osloví. 
V tomhle případě natolik, že o osudu postav přemýšlím i tehdy, když zrovna nedržím knihu v ruce. 

Stále nechápu jak pouhými e-maily mohl spisovatel vytvořit tak reálnými příběh, s naprosto dokonale vykreslenými postavami. Neskutečně mě pobavilo, jak prokoukl ženské myšlení. Kolikrát jsem si kontrovala, zda ji nenapsala žena s uměleckým pseudonymem. Reakce Emmi, její momenty uraženosti, vtíravosti a formálnosti mě nejednou rozesmáli.  Krom toho mě i několikrát doslova vytáčela, jindy jsem se ji měla potřebu zastávat. Nemohla jsem jít spát, dokud jsem v příběhu nedošla tam, kde mě to trošku uklidnilo a řekla jsem si, že teď, když jeden nebo druhý odpoví, nic tak dramatického se nestane. Byly situace, ze kterých mi kolikrát mrazilo v břiše, rudly tváře. Ke konci první části jsem otáčela stránky jako vítr, říkala si už už .....  pak jen, sakra ... vážně? 

Nechala jsem příběhu dva dny se usadit a pustila jsem se do druhé části. Je to zvláštní. Začala jsem číst s takovou lehkostí jako bych s Emmi a Leem seděla u stolu a oni, jako mí dlouholetí přátelé vyprávěli co se stalo, každý svým pohled, překřikovali se jeden přes druhého. 

Druhá část už popravdě není tak svižná jako ono poznávání hrdinů, ale co si s jistotou troufám říct je, že napsána být musela!!!

Párkrát si na ty dva vzpomenu ..... stalo se to doopravdy? Jsou skuteční? 


Taky u čtení něco mlsáte? V tomto případě ani nespočítám kolik oříšků padlo. 
Pokud máte náladu na něco lehkého, ale přitom čtivého co není ztrátou času, sáhněte po ní. Bude se líbit jak Vám, tak i maminkám. 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Jsme rády za jakoukoli stopu :o)