Jak jsem se snažila se neztratit.

Včera jsem poprvé usedla do lavice na vysoké škole. Mazec. 

No, ovšem jsem se nevyhnula toulání ulicemi Ostravy. S elánem a sluchátky v uších jsem se vydala na dobrodružství. Telefon bez dat, takže žádná mapa nebo GPS-ka. Tak jsem chvíli bezradně chodila po ulici a snažila (asi podle větru nebo já nevím, co jsem to zkoušela) přijít na to, kde asi tam bude centrum. Upřímně, ne proto, abych se podívala na památky a krásy Ostravy, ale měla jsem hroznou chuť na cheeseburger z McDonaldu :D. 

Když už to bylo asi dvacet minut a já nenarazila ani na jednu mapu města a ani trafiku, už jsem se fakt naštvala. Ale pak, díky Bohu se přede mnou objevila jedna malinkatá trafika. Tak jsem do ní vletěla jak hurikán a doufala, že tam bude sedět dobrá duše, která mě s takovou otázkou nepošle k šípku. Byla tam! To byl skvělý pocit. Slečna mi s úsměvem na tváři přesně řekla, jak se dostanu na místo určení i pěšky i tramvají a ukázala mi cestu. Byla jsem jí nesmírně vděčná! 

Když jsem se ale toulala mezi panelovými domy, nebyla jsem si úplně jistá, jestli jsem náhodou nevzala nějakou uličku špatně. Ovšem za chvíli přede mnou bylo místo, kam mě poslala. Úžasný pocit. 

 Focení v parku :D 

Když jsem si konečně nacpala pupek a se sluchátky v uších na mobilu dosledovala nový díl Simpsonových, rozhodla jsem se vydat dál. Celou dobu jsem hledala místečko, které by mě zahřálo u srdce a které bych mohla sestře doporučit, jakmile se vrátí z Holandska. Jenže to byla samá hospoda, drogérie Teta a sexshop. Katastrofa!!! Už jsem to chtěla vzdát, ale po pár  metrech na mě pomalu vyskočila cedule "Herbarium". Měla jsem čas, ale skoro vymetenou peněženku. 

Když jsem vešla dovnitř vítala mě supermilá paní s úsměvem na tváři a radostí z vlastní práce. Pomohla mi vybrat dva čajíky pro mě a mou drahou polovičku a taky semínka na žaludeční problémy. Byla jsem nadšená! Byla jsem tam snad 20 minut a litovala, že jsem neměla víc hotovosti u sebe, protože se tam bohužel nedalo platit kartou. Když mi paní řekla, že pracují na webových stránkách a budu si moct objednat zboží i tam, to bylo super zpráva! 

Před odchodem jsem paní poprosila, jestli bych si mohla obchůdek na fotit, abych ho mohla sestře poslat. Tak se o to místo chci podělit i s Vámi. Cenově to bylo skvělé, ne jak předražené čaje tady u nás! A paní byla úžasná, ochotná, milá a věděla o čem mluví! 

(Omlouvám se za kvalitu, ale můj foťák na telefonu je na nic..)

Takže jsem si nakonec z bloudění z Ostravy odnesla něco úžasného. 

Ještě jsem cestou zpátky na hlavní ulici potkala slečnu, která mi poradila cestu a musela jsem se usmát, když se na mě usmála a ptala se, jestli jsem dorazila tam, kam jsem chtěla. Potěší u srdce, že si Vás lidé pamatují. 

Ještě tečka na konec. 

Tento nápad mě taky potěšil. Lidé z okolí mohou dávat do budky knihy pro ostatní lidi. Kolem byly lavičky, kdybych měla ještě chvilinku čas, taky bych asi usedla s jednou z nich na sluníčko a četla a četla. 

Bylo to fajn!!