Buďme upřímní, nikdy jsem nebyla ten nejklidnější a nejvyrovnanější člověk na světě. Vybuchnout mi trvá opravdu chvilinku a těžce se uklidňuji.
A kdy by měl být člověk šťastnější než v létě? Venku krásně (no dneska zrovna ne), uděláte si kávu a sednete si na terasu nebo jdete s pejskem do parku, sednete si do stínu a on šťastně pobíhá.
No, ale to mě letos nepotkalo. Pokus o vysokou školu nevyšel, takže žití v Olomouci jsme dali k ledu a snažili jsme vymyslet, co teď. Ovšem podporu jsme nedostali žádnou, ačkoli jsme pracovat začali hned, jak to šlo, nevadí. Máme tady toho plné kecky, lidí, co absolventy vůbec neberou vážně. Takže pryč. Balím, pakuju a chystám. Stěhování číslo sedm.
A tak mezitím vším chaosem a strachem jsem objevila knihu jménem HYGGE. Neřekla bych, že je kniha návodem k tomu být šťastný, ale spíš o tom, jak se těšit z těch maličkostí, které máme kolem sebe každý den a vytěžit z nich co nejvíce.
HYGGE se těžko překládá, je to spíše specifické slovo, které mluví samo za sebe. Při čtení této knihy jsem si uvědomila, jak málo ke štěstí stačí. Že HYGGE prožívám pokaždé, když přijdu domů, zalezu si do rohu gauče v tlustých teplých ponožkách, přikrytá flanelovou dekou, na stolku položeným uvařeným čajem a s knihou, která voní novotou. A to mě donutilo se zamyslet. Sakra, vždyť to dělám opravdu často a faktem je, že jsem u toho šťastná. Občas se přijde přitulit to naše štěně a procházející přítel se sem tam zastaví pro pusu, to je HYGGE, a to je štěstí.
Opakem toho je, když si sednu k počítači. Nahrbená u stolu s buď slabým nebo naopak silným osvětlením a na každé stránce mě někdo/něco vytočí, prásknu rukou do stolu až vyděsím psa i partnera a počítám do 3, abych do toho počítače neskočila a pár lidem nenapleskala.
HYGGE a štěstí pro mě je, když vyjedu do přírody, auto nechám u posledního domu a ženeme se s Bowiim loukami až do lesa. Vůně dřeva a podhoubí na každém kroku, ticho, občasné prasknutí větve pod kopýtkem utíkající zvěře. Tady lesní jahoda a jééé, stojím uprostřed borůvek. Jednu do pusy, druhou Bowiimu a pokračujeme, košík se plní houbami, a po pár kilometrech padneme na kousek hlíny, ještě vlhké od letního deště. Vytáhneme misku pro psa, láhev s čistou vodou, krabičku nabalených karbenátků a krajíc čerstvého chleba. To je pro mě HYGGE.
Další případ jsem zjistila při horké vaně se spoustou bublinek, džusem s ledem vedle vany, knihou, a po chvíli čtení.. Zhasnout a zapálit pár svíček, vypnout mozek a jenom být.
Rozhodně doporučuji přečíst knihu. Do ničeho Vás nenutí. Nechává Vás si vzít z ní, co jen budete chtít a pomůže Vám přijít na věci, které nevidíte.
Další TIP knihy je, vytvořit si svůj HYGGE box, zkrátka box věcí, které Vám dělají radost a při kterých získáte tu pravou HYGGE atmosféru. Já si ho vytvořila, polepila jsem ho fotkami.. V mém jsou svíčky, čokoláda od maminky, obálka s fotkami celé naší rodiny, pexeso, které popisovala babička s tátou, když byl malý, pastelky, bloček, oblíbená propiska a ten nejlepší sypaný ovocný čaj.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsme rády za jakoukoli stopu :o)