Rozhodnutí, které mi nedalo spát.

Ani nevím, jak začít. Je to už přes rok, co jsem si umanula, že bych chtěla krátké vlasy. No upřímně, většina lidí byla proti, tak jsem se ptala i lidí, co jsem pomalu neznala, abych měla názorů co nejvíc. 

No, moc jsem si nepomohla. O čtvrt roku později na focení se sestrou jsem byla pořád dlouhovlasá bruneta! 

A těžko uvěřit, ale litovala jsem toho čím dál tím víc. Dlouhé vlasy, grrr. Překážely, kde se dalo. V posteli se člověk nemůže přetočit bez toho, aby si je přimáčkl k posteli a pěkně se za ně zatáhl. Ta bolest.. Stejně většinu času jsou v culíku nebo v drdolu, proč? Protože překáží. A tady v Jeseníku? Věčně fouká, takže když už si je člověk nechá rozpuštěné, tak je stejně za chvíli svazuje do culíku, protože se to nedá vydržet. A vevnitř? Když pečete a vaříte? V culíku, protože přece nebudete mít bramborový salát s vlasem až po podlahu. A když píšete, tak jsou taky v culíku. Takže i když jsem měla i podle paní holičky krásné a zdravé vlasy, protože jsem nepoužívala fén, žehličku a ani kulmu, tak mi byly k ničemu, protože jsem je stejně nikdy neměla rozpuštěné. 

Trvalo to asi 3/4 roku než jsem se doslova dokopala k holičce. Lidi kolem mě už na tu otázku museli být alergičtí "Ale co když se ostříhám a nebude mi to slušet?! To už nikdy nevrátím a než to doroste to potrvá zase roky!"

Pro vysvětlení, už jsem se jednou ostříhat nechala a dopadlo to katastrofálně, pak mě nikdo k holičce přes 4 roky nedostal, až letos. 

Ráno jsem se přišla ohlásit a odpoledne už jsem šla, to proto, abych si to zase nerozmyslela. 

Když jsem tam přišla, paní holička se mě snažila ještě přesvědčit, abych se nestříhala, že jí přijdu nejistá, ale já už jsem to chtěla mít za sebou. Čekaly mě tři hodiny nicnedělání a užívání si péče. První šly vlasy dolů, potom jsem dostala barvu, kterou jsem si vybrala atd. 

Paní holička si mě ještě vyfotila, protože jí to přišla celkem rapidní změna. 

Byla jsem spokojená. Vyšla jsem ven a i když foukalo, neměla jsem vlasy v obličeji. Akorát ve sprše jsem přišla na problém, když jsem si začala umývat hlavu a chtěla jako vždy stáhnout z hlavy šampón i po délce vlasů a no.. tam žádné nebyly. 

:D 

Co ale můžu říct je, že jsem spokojená. Trvalo mi rok se rozhoupat k tomu, abych tam usedla, ale myslím, že to stálo za to. Takže kdokoli se bojí udělat změnu. Nebojte se. Já jsem byla přesvědčená, že se svou podivně, jak já říkávám "čtvercovokulatou hlavou", budu vypadat s krátkými vlasy jako trouba. neříkám, že mi to bůhví jak sluší. Ale jsem spokojená, a to by mělo být to hlavní.. 

A co říkáte vy? Zkuste mi říct Váš názor. Měla jsem zůstat u dlouhých, nebo jsem udělala dobře? 

vs. 

Krásné pondělí všem.