Občas se přeci jen musím zamyslet nad tím, co mi tu ta pekelná práce přinesla. Dnes dám bolesti kolen, zad a zničené ruce jako horník stranou a poukážu na něco úplně jiného.
Neustále zapnuté rádio holandské stanice mě po delší době začalo pěkně otravovat. Za prvé, stejně nevíte co tak rychle huhňají a za druhé i kdyby, je to stejné jako s Evropou 2, pořád dokola 20 písniček. Svůj první pořádný mp3 přehrávač jsem si tu pořídila vlastně hned první půlrok. Taky se mi ho hned ten první půlrok podařilo vyprat v pračce, ale světe div se, pátým rokem stále funguje naprosto bez problémů.
Časem jsem ale i já zjistila, že tolik písniček, aby mi vystačily na delší čas neznám a přeci si nebudu stahovat něco, co se mi nelíbí. Úplnou náhodou jsem narazila na mluvené slovo. Musím říct, že mě vlastně vůbec nenapadlo, že bych mohla poslouchat nějaké povídání místo klasického rádiového popíku :o)
Je to trochu jako čas darem! Jako bych spala a přitom vařila oběd.
Nastaly dokonce situace, kdy jsem se nemohla dočkat rána a práce, abych si mohla poslechnout, co se bude dít dál. A číst knihy v práci? Kdo by nechtěl :o) Je to vlastně maximální využití času. Odcházela jsem domů, unavená fyzicky, ale přečetla jsem celý příběh.
Abych řekla pravdu, později jsem začala poslouchat i doma, když háčkuji nebo vyrábím náušnice. Při chvilkách, kdy mám naprosto čistou hlavu a čas jen na odpočinek. Uvařím si litrový hrnek kořeněného čaje s citronem, dám nohy nahoru, zmáčknu PLAY a háček s vlnou už mi lítá mezi prsty. Samozřejmě jsou momenty, kdy se přistihnu jak jen sedím, koukám a hluboce poslouchám. Tehdy, kdy mě příběh (samozřejmě i vypravěč) vtáhne naprosto do děje a já si to nechci kazit ani vlastním dechem.
Mé osvědčené tipy pro Vás:
- dokumenty. Naprosto mě uchvátil hlas Stanislava Motla. Zpracování, které má bych nazvala symfonií pro Vaše uši, i když se bude jednat o popisování bojového aktu z druhé světové války. Jeho pořád - Stopy, fakta, tajemství, jsem si stáhla kompletně celý a osudy, které vypráví mi nejednou vehnaly slzy do očí
- nemůžu ani tady opomenout severské detektivky. Jo Nesbo má příběhy jako stvořené pro nejnudnější dny v práci. Samozřejmě to myslím tak, že Vám je řádně okoření. Konkrétně jsem slyšela 3 a jedna je lepší než druhá: Lovci hlav, Přízrak, Syn
- myslela jsem si, že taková více oduševnělá a ne úplně jednoduchá četba bude náročnější i pro poslech a nebudu schopna se soustředit. Proto jsem zkusila knihu Veronika se rozhodla zemřít od - Paula Coelha. Nádherně načtený příběh, který Vás donutí na konci radosti z každé maličkosti jakou uvidíte
- rozhodně se nebojte pustit do dávné klasiky. Klidně i do té, která má více jak 200 stránek a bude to na pár dní než se dostanete ke konci. Takhle jsem si odposlouchala Šifru Mistra Leonarda, kterou jsem četla jako mladé ucho na internátu. Harryho Pottera, kterého namluvil pan Lábus. A i když jsem si myslela, že mě tohle jednohlasné provedení nenadchne, bylo to skvělé.
- jako poslední bod nesmím opomenout velké hity. Myslím tím knihy, u kterých je velká pravděpodobnost, že jste je četli. Věřte, že ale i tak stojí za poslechnutí. I když je Vám příběh povědomí, najednou dostanou postavy hlas a Vaše představa bude jasnější. Řadím sem 3 mé nejoblíbenější: Vyhnání Gerty Schnirch ( namluvila Vilma Cibulková, přímo mistrovsky ), Zmizelá ( lepší hlas než samotný Ben Affleck ve filmovém provedení ), Dívka ve vlaku ( tak věrně namluveno, že se bude koukat i po Vaší sousedce, jestli třeba trošku nepije )
Na svém audio wishlistu mám momentálně napsáno: Lovec draků, Čarodějův učeň a Mise Afghánistán. Třeba to budou další ,,poctivě" odpracované dny. :o)
Jaký máte názor na audio příběhy či celkově mluvené slovo Vy? Slyšeli jste něco z výše uvedeného? Klidně nám napiš názor nebo pocity, jaké ve Vás mluvený příběh zanechal. Nebo jste je rovnou zavrhli, protože dělat dvě věci najednou Vám prostě nejde? :o)
P.S.: jo a taky nesmím zapomenout na jednu hrůzu !!! Řekla jsem si, že dám 50 odstínům šedi alespoň tuhle šanci. Jako papírová kniha si u mě neškrtne, takové příběhy mě absolutně nelákají číst. Ale film nebyl úplně tak špatný, proto jsem si řekla, že si dám menší pauzu od kriminálních příběhů a dám nějakou tu ,,romantiku". Byla ovšem namluvena jednohlasně a ještě ke všemu chlapem. Takže po pár větách, kdy mi mužský hlas říkal, jak cítil náhlý tlak ve svém klíně a ztuhlé bradavky ... musela jsem to bleskem vymazat.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsme rády za jakoukoli stopu :o)