Vybírám si být šťastná!

Měla jsem tu čest se stát jednou z modelek pro Mary Kay u jedné šikovné slečny. To, že bych se o sebe měla starat mi už několikrát za život důrazně říkala moje starší sestra, od toho tady asi sestry jsou. Ale poslední dobou jsem ji vzala za slovo, proto jsem "se" konečně vzala o svých rukou a nechala se ostříhat úplně na krátko. Dalším krokem staráním se o sebe bylo objednání se na manikúru. Kdo mě zná, jistě ví proč. Nevím, co jsem komu v životě udělala, ale narodila jsem s hranatými prstíky. Jistě to není nic, za co by se člověk měl stydět, ale já se rozhodla pro změnu i této části těla.

Je to pár týdnů, co jsem se s poradkyní společnosti Mary Kay domluvila na schůzce. Chtěla jsem s sebou ovšem někoho dalšího. Tímto bych tedy chtěla poděkovat mojí úžasné mamince, která mi dělala modelku a celým zážitkem si se mnou prošla.

Po všech těch kosmetických úletech a tutoriálech, kde se ze slečny s pokožkou stěnové barvy stane.. já vlastně nevím k čemu to porovnat, ale napatlat na sebe několik odstínů make- pu, abychom ve finále vypadaly všechny úplně stejně, to podle mě není zrovna umění se líčit. Proto jsem se rozhodla pro změnu, pro oslovení opravdové kosmetické poradkyně, pro informace užitečné a opravdu nápomocné. Tímto bych chtěla poděkovat Pavlínce Mikulové za vzácné informace a rady ohledně péče o sebe. Můžete ji oslovit na těchto facebookových stránkách. Určitě doporučuji domluvit si schůzku :) 

Vím, že oslovit mluvčího jedné značky, je jako jít si pro úvěr jen do jedné banky, protože 1. byla nejbližší, nebo za 2. jsem u ní už 10 let nebo za 3. žádná jiná ve městě není. Rozhodně nechci skončit jen otestováním kosmetiky MK, chci jít dál, chci vyzkoušet věci, které bych normálně nechala plavat a raději si koupila další košile. (Pro info, mám tak deset skoro stejných košilí a stejně je nenosím, protože není kam! Ale jsou naprosto úžasné a samozřejmě jsem je v tu chvíli všechny potřebovala.) Je jen otázkou času, kdy budou peníze potřeba na hezký domeček, potom na miminko nebo nějakou krásnou dovolenou. Teď je to jen o mě, a tak si to chci taky užít!

pinterest

Nechci Vám tady popisovat to, jak akce probíhala. Důležitá pro mě je momentálně ta změna. Taky jsem to vzala za úžasnou příležitost pro to, aby moje maminka zjistila, že si má život taky užívat. Nepřemýšlet pořád nad prací, dětmi, partnerem, ale aby si sobecky udělala hodinku jen o sobě. Tímto to ovšem nekončí. Hodlám nám pořídit permanentky do posilovny a taky se jednou týdně domluvit a jít na kávu. O té posilovně- nechci chodit do posilovny, proto, abych měla břišáky, ani proto abych postovala fotky. Chci si s mámou vyrazit a nejen na zákusek a kávu, ale taky za pohybem a blíží se zima, kdy se toho moc dělá nedá, zajdeme tam!

Čas hrozně utíká. Není to tak dávno, co jsem se učila na maturitu. Už jsem půl roku po maturitě a už jsem toho tolik zažila, tolik se toho změnilo. Přijde mi, že život moc letí a já si  ho nestíhám se všemi užít tak, jak bych chtěla. S přítelem se ráno rozloučíme a vidíme se v osm večer. Mámu a tátu se snažím vídat, co nejvíce to jde, než budu v takovém režimu, že už mi na ně zbude jen nedělní odpoledne. S bráchou dva telefonáty týdně.. a se sestrami sotva pár řádků.

Zdá se Vám, že chci změnit svět? Možná. Jsem snílek, který miluje válení se s knihou v posteli. Je půl jedné ráno, já, kniha a na ní připnutá malá lampička z Pepca a přítel mrčící, ať ji už zhasnu, že jdeme ráno do práce. Jenže já chci využít každou chvíli!! Přijdu z jedné práce a než odejdu do druhé, je uvařená večeře, káva na stole pro přítele vracejícího se z práce a já si s hudbou v uších a na rtech, kreslím omalovánky.

Není to tak dávno, co jsem byla s tátou v autě, jezdili  jsme v lese a já se cítila úžasně. Když jsme vystoupili a šli pěšky po poli, Sunny lítala s nemožně dlouhým klackem v mordě a táta mi vyprávěl o knize, co četl..byla jsem šťastná. Tak bych asi definovala štěstí. Štěstí pro mě je, když se ráno probudím vedle své drahé polovičky a on, bez toho, abych řekla slovo lehne na záda a nastaví rameno a když se položím, dá mi pusu do vlasů. Štěstí pro mě je, když jdu k mámě domů, uvařím si kafe a ona sedí na gauči s kávou na klíně a vypráví mi, co se jí přihodilo, je to moje nejlepší přítelkyně. To je štěstí. Štěstí je, když mi brácha sám od sebe zavolá a povídá si s se mnou a štěstí taky je, když se mě zastane moje úplně odlišná starší sestra. To všechno je štěstí, které nikdo moc nevnímá, ale ono tady je. Já si takových věcí poslední pár dní všímám a jsem šťastnější, klidnější a se svým životem spokojenější. Mám kolem sebe lidi, co mě mají rádi. To je štěstí.

pinterest