Sanatorium ... Osud z Šibeničního vrchu.

Tohle je první článek, který se bude skládat čistě z fotografií a z naprostého minima psaného slova. 

Jsou místa, která slova nepotřebují. 

Já bych jen chtěla, abyste se při prohlížení nebo poslechu odkazovaného videa zamysleli nad promrhanou šancí, nad krásnou minulostí a nad tím, že občas zbytečně lpíme na nesmyslech a uteče nám možnost udržet si nádherné budovy. 

Důvod proč jsem se vydala do šumperského Sanatoria bylo vydání knihy pana Jaroslava Pavlíčka. K nám do knihkupectví si pro ní přišla už více jak stovka lidí, kteří jsou s touto budovou více či méně spojeni. 

Většinou ke mě byli naprosto otevřeni a chtěli se podělit o to, proč si pro knihu přišli. 

Slzy, které jsem viděla na tvářích bývalých zdravotních sester nebo pacientů mi nedali spát.

Až do minulé neděle, kdy jsem se rozhodla tam rozjet. 

Jako první Vám sem ještě vložím starou fotografii pro představu a porovnání Sanatoria. 

K historii: 

Budova byla postavena v roce 1899 podle návrhu šumperského architekta Heinricha Poppa.

Původně sloužila jako hydroterapeutický ústav a kapacita byla čtyřicet hostů. Ti kromě procházek v nádherném parku okolo budovy využívali i její rozsáhle zařízení. Např. velkou jídelnu s prosklenou verandou, čtenářské, klavírní či biliárové salónky, sál pro gymnastiku i kuželnu. 

Léčila se zde různá onemocnění, například poruchy metabolismu či žaludeční a srdeční potíže. 

Během první půlky minulého století se měnili majitelé i využití, ale ještě před druhou světovou válkou zde pobývali dětští pacienti s tuberkulózou. Ve válečných letech zařízení střídavě sloužilo vojákům, uprchlíkům i navrátilcům z fronty a hlavně jako dětský domov pro více než dvě stovky dětí. 

Po válce se do Santoria opět vrátila léčba dětské tuberkulózy, z vážné choroby se zde až do roku 1981 zotavovali tisíce dětských pacientů.

Léčebna se stala věhlasnou v Čechách i na Moravě.

Až do uzavření v 90. letech zařízení sloužilo nemocnici. Byla zde psychiatrie, interna a další ambulace, pak byl objekt už jen prázdný. 

V minulosti se objevilo několik nápadů, jak by bylo možné objekt využít, ale všechny zájemce odradila velká finanční náročnost rekonstrukce. 

Dnes se jen čeká na osudné datum plánované demolice. 

Zdroj: http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/sumperska-sanatorka-pujde-k-zemi-jeste-letos-foto-na-ftp-20160729.html

Zdroj: http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/sumperska-sanatorka-pujde-k-zemi-jeste-letos-foto-na-ftp-20160729.htm

Jako první narazíte na dům bývalého zahradníka. Ten zde ještě do nedávna žil.

Z počátku jsem si myslela, že pochmurné počasí by k fotografiím sedělo více. Pak jsem pochopila přesný opak. Nejela jsem fotit strašidelné obrázky, ale ukázat zapomenuté kouzlo. 

Slunce pomohlo oživit vstupy a výhledy, dát jim barvu. 

Děkuji.

Pokud si najdete chvilku, doporučuji shlédnout:

> Sanatorium <

Na samotný závěr přeji všem co se na chodu Sanatoria podíleli nebo prošli jako pacienti, aby si uchovali jeho památku i účel. Pak je totiž jistota, že tu nebylo zbytečně.