Můj názor na podzim v kostce

Ahojte, dneska je pondělí a když jsem se podívala z okna, tak téma dnešního článku bylo zcela jasné. 

Je strašně srandovní sledovat to, jak někteří blogeři sdílí krásné podzimní fotky plné sluníčka, barevných listů, kaštanů a šišek. Víte proč? Protože v období, kdy všude jinde v Česku je nádherný slunečný podzim, tak u nás už je v podstatě zima. 

Ven nevyjdete už v ničem jiném než 3-4 vrstvách, protože jinak umrznete. Na kopcích už je sníh, takže i když je modro, ale fouká, tak je to už na kulicha a pořádnou šálu. 

A taky to pochmurno. Když k nám přes ty kopce přeleze nějaké počasí, věřte, že se tady drží opravdu dlouho. Ať už to špatné, nebo to dobré. Ale na podzim nám sem přece nic dobrého nepřišlo, teda alespoň zatím. 

Takže ráno vstanete, venku se drží mlha, která by se zcela jistě dala krájet snadno jako koláč. Když vystrčíte nos ven, tak Vás první praští do nosu neskutečná vlhkost (takže dámy, jestli máte někdy cestu do Jeseníku, žehličku na vlasy můžete s klidným svědomím nechat doma, akorát Vám zabere místo v tašce a nepřinese Vám žádný užitek), potom Vámi projede ten známý chlad a už v tu chvíli víte, že se těšíte domů, až si uvaříte čaj, zabalíte se do všech peřin a dek (pokud jste je ještě nevytáhli, tak šup šup) a prostě budete odpočívat. 

A poslední a asi ta nejdůležitější věc. Podzim je pro mě neskutečně depresivní. Je to ta chvíli, kdy všechno pro mě hezké končí a přichází ta hrůza typu: všude a všechno bude klouzat, přes ten sníh se nikam nedostanu a dokonce v něm občas nenajdu ani auto, pak všechen sníh z toho auta dostat, abych mohla odjet, před Vánocema se zase všichni zblázní a budou se v Kauflanfu prát o poslední chleba, všude bude spousta svátečních řidičů, kteří vyjíždí autem jen před Vánocema, pak super Silvestr, ze které mám vždycky hrůzu, protože ne každý pes a kočka si užívají ten randál ohňostrojů.. 

No a z toho všeho mám depresi... protože ty slunné dny plné tepla, vůně květin a zpěvu ptáků jsou zase pryč. A jakmile se prokoušu touto strašlivou mlhou, budu obklopená sněhem... 

Takže já si jdu dát čas a něco dělat, protože i toho, že se Vám se svou depresí svěřuju, mě deprimuje.. 

Takže mějte se hezky, snažte se být víc pozitivní než já a prostě pojďme tu hrůzu přežít a těšit se na další teplý dny.