Už dlouho se mi příběh nečetl tak těžce.
Byla jsem si naprosto jistá, že touto knihou nesáhnu vedle.
Po velkém úspěchu Jezera jsem nechtěla čelit další běžné, nudné, detektivní linii o severském vrahovi s násilnickými skony. Přesně tak se mi dnešní napínavé knihy zdají. Jeden velký chumel.
Jednoduchost prostředí dává možnost si vše rychle představit. Nezdržujete se žádnými nesmyslnými jmény jak lidí, tak měst, což byl jeden z důvodů, proč jsem se na knihu těšila.
Zatuchlý smrad nevětraných skříní nebo pot tekoucí v dekoltu kolegyně.
Vše vidíte jasně ... v okamžiku.
Jeden den.
Dva příběhy, které se Vám mohou zdát na začátku totálně odlišnými.
Omyl.
I přes tyhle fakta není kniha mým šálkem kávy.
Styl psaní je drsný, sprostý na nic si nehraje. To mám osobně velmi ráda a vždy když na podobný text narazím vzpomenu si na milovaného Bukowského.
Ale. Příběh jen plyne. Postavy nejsou nijak výrazné a doba do niž jsou usazeni mi jen podrhavá fakt, jak mi vše nesedí.
Mám pocit, že se do ní musím pustit ještě jednou. Později. Až nebude okolo vánoční atmosféra a já myslet na budoucí kojení. Ale nejsem si jistá, zda si na ni za nějaký ten čas vůbec vzpomenu.
Je malá, hodí se do kabelky, ale pokud budete stát před výběrem ... odejděte domu raději s Jezerem.
To je totiž příběh, který doporučíte kamarádce i její mámě.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsme rády za jakoukoli stopu :o)