Recenze: "Proč máma pije" - Gill Sims

Jsou období, kdy si nedokážu přestavit, číst něco jiného než tenhle žánr. 

Ačkoli daleko častěji sahám po PSYCHO tématice, někdy si hlava a sny musí odpočinout. 

Knihy, které se čtou úplně samy. Jako sedět s kamarádkou na kávě a vyprávět si o životě. 

Přesně takový pocit mám, když se pustím do jakéhokoli díla od Petry Soukupové nebo Radky Třeštíkové. 

Víte, že nesáhnete špatně, krásně si odpočinete, zasmějete a nebude Vám líto jediné koruny, která knihu stála. Sundáte z ní přebal a bude kolovat kamarádkám. Protože, tohle si prostě musí přečíst. 

Nejedná se o žádnou rychlovku. Má totiž skoro 400 stran. A tak mi v čase při kojení a v pauzách mezi ním dalo dost zabrat se s ní v posteli nepřizabít. 

Autorka píše slavný blog, což je v dnešní době stále častější kolonka  -  Blogger, který napsal knihu.

Na to by mě zajímal Váš názor:

Co říkáte na to, že se z bloggerů kolikrát stávají spisovatelé, kteří vydávají knihy? Neztrácí podle Vás pak tohle řemeslo na jedinečnosti? Nebo naopak vítáte onu otevřenou možnost? 

Setkala jsem se srovnáním knihy k příběhům a životu slavné Bridget Jones. Pokud se do ní pustíte s touhle vidinou, budete zklamaní. Jedná se podle mě, jen o propojení jednoduchých věcí - Anglie a hooodně alkoholu :o) 

Samotná kniha je bez těchto předsudků neskutečně vtipná. Trošku se v ní vidím. V hlavě si naplánuju, jak perfektně budu vše zvládat, vstávat dřív a péct dětem domácí pečivo. Ve finále je mi naprosto jasný, že se jednou přistihnu při odkládání budíku po pěti minutách a na rodičovské schůzce v teplácích a teniskách na kterých snad nebude bobek našeho mazlíka, který by provoněl celou třídu. Vedle mě bude sedět navoněná maminka s výstřihem až na břicho (protože pro děti cokoli) a napečenou bábovkou pro ostatní.  

Prosím, Vás mámy, přečtěte si to. 

Já vím, že dál to budete vykládat jako vtipný příběh o tom, jak hrdinka pije a chce přizabít děti i své příbuzné.

Ale tak v koutku duše cítím, že ač to zní sebevíc drsně, najdete se tam. 

Upřímně, každá asi máme v okolí nebo na sociálních sítích někoho, kdo to podle nás na oko perfektně zvládá. 

Ale když si to pak transformujeme do vlastního života už to taková hitparáda není. Pořídit si úbor na cvičení (do kterého se vlezeme a nevypadáme jako jitrnice), najít si čas, kdy nebudeme chtít alespoň chvíli odpadnout na gauč a usnout, peníze za které by mohl být co druhý den ten vynikající větrník z cukrárny kolem které vlastně úplně náhodou chodíme na sportovní procházky se psem ... a spoustu dalšího. 

Recenzní výtisk věnovalo: KNIHCENTRUM.CZ