Pěstuj avokádo bez velblouda.

Kolikrát se stává, že se chcete do něčeho pustit, ale přemůže Vás nejistota a pocit, že čas, který tomu věnujete bude stejně k ničemu. 

Často to vyplývá ze zbytečně komplikovaných návodů a fotografií z bytů uměleckých profíků. 

Dnes se to pokusím odbourat v jedné maličkosti, která Vám snad udělá radost jako mě.

Nedělejme z komárů velbloudy

raději si to pojďme užít

Protože pocit, že jsme něco vypěstovali vlastníma rukama, bez obrovské zahrady, skleníků a třeba i nádherného balkónu, stojí za to. 

U nás v bytě jsem si myslela, že je to předem prohraná bitva. Máme tu tmu, vlhko, když topíme celý den, tak zase moc horko. Květiny mi tu umírají, jak na běžícím páse. Na druhou stranu jsem si řekla, že bych ráda později do našeho domu přenesla květiny, které se narodily v našem prvním bydlení :o) 

Dokopala jsem se k tomu po oslavě mých narozenin. Většinu receptů jsem tvořila s avokádem a bylo mi neskutečně líto pecky vyhodit, když jsem věděla, co se s nimi dá vyzkoušet. 

Co k pěstování potřebujeme: 

• sníst jedno čí více avokád - pecka se blbě tráví, takže tu si necháme
• skleničku - tu na víno si nechte, ta se hodí na večer, tady použijeme obyčejnou
• párátka - alespoň 3, pokud doma nemáme, zajdeme si někam na meníčko a odcizíme z nabídnutého servisu (prosím, sůl si do kapes nesypejte, zbytečně pak upoutáte pozornost)
• okenní parapet - pokud jej nevlastníte doporučuji se přestěhovat z té díry, kde zřejmě bydlíte a nebo navrtat kus palety pod okno (půjčíme si ji v jakémkoli podniku - dnes je to hodně moderní, čekám, kdy se z palet začne i vařit)
• trpělivost - já vím, je to ohrané, ale taky jsme se nedostali na svět hned druhý den po tom, co se naši rodiče samou láskou málem umačkali

Později:

• květináč - stačí klasický platový vnitřek a třeba miska od brambůrků, které teď už stejně nejíte (jíte zdravě - proto přece avokádo)
• hlínu - úplně obyčejnou univerzální hlínu. Já jsem měla obrovský pytel doma, jelikož jsem si frajerka přesazovala aloe vera a v téhle hlíně mi do jednoho umřelo, tak jsem ji dala ještě jednu šanci (úspěch - na pecky ideální)
• ruce - vše je lepší zpracovat rukama (o kuchyni a jiných oblastech nemluvě) ale lopatka je v tomhle naprosto zbytečná

Začínáme

Jako první pecku houbičkou omyjeme od veškeré dužiny. Na všech peckách jsem nechala hnědou vrstvu a naopak se snažila abych ji nepoškodila. 

Osušíme a koukneme, zda nikde není ještě kluzký povrch. 

Nic nenařezáváme ani nedlabeme díru!

Přichází na řadu párátka. Ujistíme se, že pecku držíme správně. To znamená, že užší část (špičku) máme nahoře. Propíchneme ji na třech místech přibližně v polovině tak, aby se nám bez problémů udržela na hraně skleničky. 

Vložíme do ní a napustíme vodu. Vždy jsem ji měla tak, aby byla mírně více jak polovina ponořená. A dáme na okno. 

Někde jsem četla, že by se voda měla měnit každý den. Ale upřímně, na to se sakra rychle zapomíná. Já jsem vodu měnila každý třetí den. Nijak jsem skleničky speciálně neumývala, jsem je propláchla a napustila čerstvou. 

A čekáte.

.

.

.

. . . . . a čekáte.

Trvalo to přibližně 6 - 8 týdnů než se začaly tvořit silné kořeny a nahoře praskl prostor pro stonek. Dále měníme vodu a čekáme.

Ve chvíli, kdy bude mít stonek sílu a přibližně 17 cm výšku připravíme ji na zasazení. To už je většinou moment, kdy se nám nahoře tvoří i menší listy a vidíme, jak bude rostlina vypadat.

Upozorňuji, že v jednom případě mi s menšími listy vyrašily i bílé pupeny. Nic se neděje, menší květy časem odpadnou a narostou listy. 

Nasypte trochu hlíny do spodní části květináče a přiložte pecku. Krásně zakryjte všechny kořeny a upravte si ji tak, aby stejně jako ve sklenici přibližně půlka (klidně trošku méně) koukala ven. Horní vrstvu načechrejte ať půda dýchá a není čistě uplácaná. 

A je to. 

Teď už jen stačí jen zalívat jako každou květinu.

Já zalévám jednou týdně a krasně se jim daří. Všechny tři které vidíte mám přibližně od srpna. Tím myslím, že v srpnu jsem začala s peckou. To nejvyšší bylo nejpomalejší a právě i s květy které jsem vám popisovala, ale vše dohnalo. 

Listy mají nádhernou zelenou barvu a jsou přímo obří. 

A ten výhled.

Tak co, pěstujete taky? Nebo se do toho konečně pustíte?

Pecka - co dřív byla odpad a květináč či jiná nádoba z bazaru (já za ně dala 20,-) to je cena za Váš zelenější domov.